Řimbaba obecná je krátkověká trvalka, která sem byla zavlečena nejpravděpodobněji z Kavkazu a rozšířila se do dalších evropských částí.
Řimbaba bývala v dřívějších dobách používána k urychlení porodu.
Bylina může dorůst do výšky až 50 cm, má vejčité, chlupaté, složené listy. Její květy jsou podobné jak barvou, tak složením kopretině bílé, ale jsou drobnější.
Tanacetum parthenium
Kopretina řimbaba, chlebníček, marunka, maruňka, matečník, matroška.
Vyskytuje se zejména na slunných místech, kde půda není příliš vlhká a těžká.
Kvetoucí nať a listy.
Od července do září.
Listy řimbaby se sbírají a používají čerstvé nebo se mohou usušit při teplotě do 40 stupňů. Květy se vždy suší.
třísloviny, hořčiny, sliz, éterický olej, silice, laktony.
Reguluje a podporuje funkci oběhové a trávicí soustavy.
Byla uznána jako přírodní analgetikum, proti migrénám a bolestem hlavy. Při migrénách dokáže zamezit náhlému roztahování cév, které vyvolává bolest.
Ulevuje od bolesti zad, krční páteře, zubů, uvolňuje křeče.
Pomáhá tlumit příznaky menopauzy i pomáhá zrychlovat porod.
Pomáhá při depresích.
Pomáhá při lupénce, astmatu, alergiích.
Snižuje srážlivost krve.
V některých případech může řimbaba způsobit nežádoucí účinky, jako jsou bolesti žaludku, pálení žáhy, průjem, zácpa, nevolnost, závratě, únava a menstruační změny.
Těhotné ženy by se měly vyvarovat užívání řimbaby, protože může způsobit předčasné kontrakce, neměly by ho užívat ani kojící ženy.
Řimbaba obecná může způsobit alergickou reakci u lidí, kteří jsou citliví na čeleď Asteraceae/Compositae. Patří sem ambrózie, chryzantémy, měsíčky, sedmikrásky a mnoho dalších.
Běžně dochází k záměně mezi řimbabou a mařím listem.
O účincích řimbaby se vědělo již v 17. století.
