Hippophae rhamnoidesh
Rakytník je větvitý trnitý opadavý keř dorůstající běžné výšky 3 m, ojediněle však dosahuje až 10 m. Jeho podzemní výhonky jsou velmi dlouhé a rozšířené. Povrch větví je šupinatý a v prvních letech mají stříbřitý. Rakytník je dvoudomou rostlinou, pro jeho úspěšné pěstování je tedy třeba mít minimálně dva samostatné keře. Samčí rostlinu poznáte podle pupenů, které jsou až třikrát větší než ty samičí. Plody rakytníku jsou žluté až oranžové drobné bobule.
Rakytník je hojně rozšířený v Evropě a Asii. Pěstuje se prakticky všude od Norska až po Španělsko. Výjimkou ale není ani na Sibiři či v Himalájích. U nás zplaňuje pouze ojediněle, spíše na něj narazíte v zahradách a sadech.
Plod
Plody rakytníku je možné sbírat od srpna do října. Zralost poznáte podle tmavě oranžové až červené barvy.
Rakytníkové bobule je možné zpracovávat čerstvé, sušit, mrazit či konzervovat. Plody se užívají buď přímo nebo formě oleje či šťávy.
Plody rakytníku jsou dnes silně oblíbené mezi příznivci zdravé stravy. Obsahují velmi vysoké množství vitamínu C a další zdraví prospěšné látky. Najdeme v nich například látku hippophein, ze které vzniká serotonin účinkující proti stresu.
Rakytníkové bobule obsahují dále tříslovinu, aminokyseliny, železo, draslík, vápník a mangan. Kromě vitamínu C v nich najdeme rovněž vitamíny A a E.
Plody rakytníku se užívají k celkové podpoře imunitního systému. Fungují jako podpora správné funkce organismu při zátěži v podobě chemoterapie, ozařování nebo během rekonvalescence po různých onemocněních.
Konzumace bobulí rakytníku pozitivně ovlivňuje trávení a působí také antibakteriálně. V době nachlazení podporuje vykašlávání.
Rakytníkový olej spolehlivě účinkuje na různé kožní problémy jako jsou bércové vředy, popáleniny, omrzliny, akné, ekzém, lupénka a další. Užívat ho lze i ke zklidnění hemeroidů. Urychluje hojení ran.
Plody lze konzumovat čerstvé, sušené či konzervované. Hodí se jako přísada například do ranní ovesné kaše. Pro vysoký obsah vitamínu C je oceníte především v chladnějších měsících, kdy jsou na imunitní systém kladeny vyšší nároky.
Velice účinný je ale také rakytníkový olej. Ten lze aplikovat zevně nebo ho konzumovat v maximálním množství jedné čajové lžičky třikrát denně. Takto olej užívejte maximálně po dobu šesti týdnů a nekonzumujte ho před spaním.
Užívání rakytníku se nedoporučuje lidem trpícím zánětem žaludku, jater nebo slinivky. Není vhodný ani v případě existence žlučových kamenů.
Záměna rakytníku za jiný keř je silně nepravděpodobná.
V dnešní době je rakytník poměrně hojně rozšířený. Svoji oblíbenost si získal především vysokým obsahem vitamínu C, kdy jedna bobule pokryje celodenní doporučený příjem tohoto vitamínu.
Rakytníku se někdy přezdívá sibiřský zázrak nebo citroník severu. Na zahradě ho můžete snadno pěstovat i vy. Kromě potřeby zasazení samčí i samičí rostliny je rakytník poměrně nenáročnou rostlinou. Stačí mu slunné místo s propustnou půdou. Odolá mrazu i horku, ve vysokých teplotách ho doporučujeme mírně zalévat.
Latinský název Hippophae získal rakytník již ve starověkém Řecku. Označení znamená v překladu „třpytící se kůň“ a vzniklo z toho důvodu, že v blízkosti keře se velmi dobře dařilo zvířatům, a ta pak měla krásnou srst.
