Bedrník je vytrvalá bylina, jejž lodyha dosahuje do výšky až 100 cm. Květy jsou bílé, ojediněle s narůžovělým nádechem. Listy jsou velmi variabilní, někdy jemně dělené v laloky a někdy s oválnými zubatými laloky.
Pimpinella major
Bedrník lomkámen, lomikámen, kubát, bedrnice, bedřinec, sladká zelina.
Pastviny, skalnatá místa, okraje silnic a železničních tratí, často na vápenitých půdách.
Kořen někdy i čerstvé listy.
Jaro (duben – květen) nebo podzim (září – říjen).
Kořeny se suší při maximální teplotě do 40 stupňů.
Obsahuje silici s deriváty eugenolu, kumariny, třísloviny, hořčiny, soli draslíku a vápníku, pektin, sliz, saponin, tanin.
Listy obsahují silice, furokumarin, pimpinellin, kumariny, třísloviny, saponiny, vitamín C a karoten.
Berdník se používá při infekci horních cest dýchacích, infekci močových cest, močových a ledvinových kamenech a zadržování tekutin (edém). Bedrník se také používá k podpoře trávení.
Někteří lidé aplikují bedrník přímo na postižené místo při bolesti v krku nebo si ji přidávají do vody do koupele k léčbě špatně se hojících ran a křečových žil.
Jako nálev se bedrníku podává 1 čajová lžička byliny na šálek vody, 2 krát denně, v prášku 3 krát denně 1 g byliny.
U některých národů se používají i čerstvé listy, a to jako koření.
Lístky mohou být použity jako přísada do polévky, omáčky, koření se jimi hlávkový salát. Můžeme je přidat do majonézy, bylinkového másla, tvarohových pomazánek.
Obecně se jeho používání nedoporučuje těhotným a kojícím ženám a dětem, tak jako lidem s problémy se srážlivostí krve. Jeho předávkování může způsobit přecitlivělost na světlo.
Možná změna s bedrníkem větším.
V minulosti se jím kořenilo pivo.
