Schizandra čínská, magnolie, klanopraška čínská
Schisandra chinensis
Klanopraška čínská je opadavá, keřovitá liána o délce okolo 10 m. Z pravotočivého stonku vyrůstají světle zelené tenké listy dosahující délky až 8 cm a šířky až 6 cm. Mají vejčitý, eliptický tvar a jejich okraj je zoubkatý až pilovitý. Jednotlivé stonky postupně dřevnatí. Květy klanoprašky jsou jednopohlavné, skládají se až z 9 lístků a barví se do bílé až světle růžové barvy. Bylina plodí hroznovité souplodí bobulí růžové až červené barvy o velikosti 5-8 mm.
Původně klanopraška čínská pochází z oblasti severovýchodní Asie. Dnes ji lze najít v Číně, Mongolsku, Koreji, severním Japonsku a východním Rusku. Schizandra upřednostňuje vnitrozemní klima a zvládne i tuhé mrazy až do – 35 °C. Narazit na ní však můžete i v Evropě, daří se jí i v České republice.
Plod
Plody klanoprašky se sbírají po úplném dozrání, tedy od září až do prvních mrazů.
Nejdříve je vhodné nasbírané plody umístit na tři dny na vzdušné místo. Poté je třeba je dosušit umělou teplotou 40 °C. Lze k tomu využít troubu nebo elektrickou sušičku. Sušené bobule pak skladujte v pevně uzavřených nádobách na suchém, temném místě.
Klanopraška čínská obsahuje saponiny, tříslovinu, vitamíny C a E, kyselinu jablečnou a citronovou a flavonoidy. Rostlina má také vysoký podíl silného antioxidantu lignanu. Dále ve složení najdeme i zinek, mangan, měď nebo železo. Příjemnou vůni bylině propůjčuje esenciální olej s citralem.
Jedním z hlavních účinků schizandry je posílení organismu, dodání energie a zmírnění úzkosti. Bylina však také léčí kardiovaskulární onemocnění, jelikož dokáže regenerovat srdeční sval a podporovat zdravý krevní oběh. Klanopraška navíc snižuje hladinu cholesterolu.
Klanopraška dále léčí onemocnění jater, kdy přináší hepatoprotektivní efekt. Bylina zvyšuje produkci redukovaného glutationu v játrech, a tím regeneruje a léčí jaterní buňky.
Schizandra se využívá k léčbě bronchitidy, astmatu a kašle. Bylinka poskytuje protizánětlivé účinky, léčí žaludeční vředy a zlepšuje zrak.
Nejčastějším způsobem užití je tinktura připravená z plodů nebo semen. Dále lze připravit také nálev, na který lze využít sušené bobule i listy. Denní dávka činí zhruba 8 g byliny. Z dužiny bobulí lze vyrábět marmelády a šťávy.
Klanopraška čínská je bezpečná bylina, u které je potřeba dodržovat doporučené dávkování. Předávkování touto rostlinou může způsobovat takzvanou ženšenovou nemoc, která se projevuje nadměrnou únavou či nespavostí.
Záměna schizandry za jinou volně rostoucí bylinu je silně nepravděpodobná. Podobné léčivé účinky jako klanopraška čínská poskytuje také příbuzný druh schizandra rudokvětá.
Dle staré čínské legendy byl mladý muž s plicní tuberkulózou vyhnán do hor, aby nenakazil ostatní. Vyhnanec tam však narazil na lovce, který mu poskytl plody klanoprašky. Nejdříve je deset dní jedl, poté si je i sám začal sbírat a živil se jimi po další tři měsíce. Po této době už byl naprosto zdravý, vrátil se do vesnice a dožil se 105 let.
Bobule klanoprašky se často využívají také v potravinářském průmyslu k výrobě sirupů, marmelád nebo nealkoholických nápojů. Lze z nich však také připravit destilát a dužina plodů se například přidává do těsta.
Klanopraška čínská je jednou z velmi dobře prozkoumaných léčivých bylinek. V čínské medicíně se dle záznamů používala již 2000 let před naším letopočtem. První botanický popis rostliny pak pochází z období okolo roku 250 před naším letopočtem.
