Čekanka, byla zavlečena z Evropy a stala se domáckou bylinou ve velké části světa.
Nejvíce jí charakterizují její pěkné modré květy, které vidíme podél silnic a dalších podobných míst.
Má hluboký masitý kořen a při naříznutí z něj vytéká mléčná šťáva.
Je to snadno pěstovatelná rostlina a preferuje místo s plným slunečným svitem a dobře odvodněnou půdu.
Nejlépe se jí daří v chladném počasí a je docela odolná vůči suchu, i když se jí moc dobře nedaří v horku a vlhkosti.
Listy čekanky jsou jedlé v raném stádiu. Jedlé jsou i kořeny, které se často suší, melou a používají jako náhražka kávy.
Cichorium intybus
Bylina sv. Petra, cigorie, cigorka, cichorie, cikorie, cikorka, čagánek, čaganka, čakánek, čakanka, čekanec, čekánek, hanička, intubus, intybus.
Najdeme ji na zaplevelený na polích, pastvinách a podél silnic a v některých zemích je považována za invazivní rostlinu.
Mladé listy a kořeny.
Listy sbíráme na jaře a kořeny na jaře i na podzim (září – říjen).
Usušené listy lze skladovat ve vzduchotěsné nádobě v chladničce po dobu až 10 dnů.
Celá rostlina čekanky může být zavěšena na vzduchu, stejně jako byste to udělali s jinými bylinkami.
V čekance najdeme polysacharid inulin, manit, cholin, aminokyseliny, dále třísloviny železo, kaučuk, vápník, měď, vitaminy A, B, C, P, K.
Jednou z hlavních sloučenin v kořeni čekanky je inulin, je to, molekula podobná škrobu podobná fruktóze (neboli ovocnému cukru). Inulin je nízkokalorická rozpustná vláknina, díky čemuž je ideální pro extrakci a použití jako umělé sladidlo.
Inulin je také prebiotikum, což znamená, že pomáhá vyživovat užitečné bakterie v našich střevech.
Čekanka také obsahuje fenolové kyseliny, které mohou mít protizánětlivé a antioxidační vlastnosti.
Listy a kořeny čekanky obsahují sloučeniny, které by mohly potenciálně zmírňovat nebo předcházet určitým typům chronických onemocnění.
Další výhodou kořene čekanky je jeho schopnost zklidňovat zažívací potíže. Některé studie prokázaly, že kořen může pomoci při zácpě, nadýmání, průjmu nebo poruchách žlučníku.
Listy rostliny mají vysoký obsah vitamínů A a K a nízký obsah kalorií. Listy jsou také dobrým zdrojem vitamínu C.
Rostliny čekanky se odedávna používaly k detoxikaci jater a k čištění pokožky. Má antibakteriální, protizánětlivé a antioxidační vlastnosti.
Používala se k léčbě dny, cukrovky a artritidy. Bylinka snižuje krevní tlak, potlačuje hysterii a pomáhá zpomalit srdeční tep.
Drcené listy se také používaly k léčbě kožních zánětů a ke zlepšení hojivosti ran.
Jedním z nejslibnějších způsobů použití čekanky je jako prostředek na snižování špatného cholesterolu a mohou pomoci předcházet infarktům a mrtvici.
Bylina je stále účinná při léčbě zácpy, snížení úzkosti, posílení imunitního systému a zmírnění příznaků artritidy.
Pražením kořene čekanky získáváme náhražku za kávu neboli cikorku. Hojně se používá i v pivovarech, kde se přidává do piva pro zlepšení jeho chuti. Z čekanky se může vyrábět i med.
Pro přípravu nálevu nebo čaje používejte 1 čajovou lžičku (6 g) na 2 šálky denně.
Nasekané kořeny čekanky se praží, přičemž dochází k hydrolýze inulinu a jiných cukrů, obsah fruktózy se zvýší 10, a díky tomu čekanka ztrácí nadměrnou hořkost. Při zahřívání fruktóza karamelizuje, tím čekanka získá hnědou barvu.
Konzumace čekanky je bez rizika.
Průmyslově se u nás čekanka začala vyrábět na začátku 19. stol v Mochtíně u Klatov.
