Berberis vulgaris
Dřišťál obecný je keř dorůstající výšky až 3 m. Střídavé, vejčité listy jsou slabě ostnatě pilovité a vyrůstají ve svazcích z úžlabních trnů. Květy objevující se od dubna do června jsou šestičetné a tvoří jednoduché převislé hrozny. Každý květ má 6 žlutých kališních lístků, 6 korunních plátků a 6 dráždivých tyčinek. Dřišťál plodí podlouhlé, červené, kyselé bobule.
Dřišťál se vyskytuje po celé Evropě. U nás na něj narazíte spíše na sušších místech a ve křovištích. Pravidelně se pěstuje a často zplaňuje.
Kůra, plod
Kůru sbírejte z větví a kořenů na jaře. Čas pro sběr plodů nastává s jeho zralostí, tedy během pozdního léta.
Dřišťál sušte rychle ve stínu. V případě využití umělého tepla nepřekračujte 50 °C. Bylina nemá žádné specifické aroma, kůra chutná nahořkle, plod naopak kysele.
V kůře dřišťálu najdete především alkaloidy jako berberin, oxyakantin a berbamin. V čerstvých plodech se vyskytuje například vitamín C a organické kyseliny.
Zralé plody dřišťálu lze využít podobně jako brusinky. Poskytují močopudné účinky a léčí onemocnění ledvin a močových cest. Ulevují také od močových a ledvinových kamenů. Spolehlivě působí proti křečím a zánětům v urologické oblasti.
Plody dřišťálu rovněž zastavují krvácení, a tak pomáhají zmírnit projevy krvácivých hemeroidů. Bylina se využívá i v případě různých gynekologických obtíží.
Dřišťál dále příznivě působí na játra a podporuje správnou funkci žlučníku. Bylinka poskytuje protizánětlivé účinky, které léčí například zánět sliznice žaludku nebo zánět tlustého střeva. Dřišťál ulevuje rovněž od projevů dny, revmatismu a dalších bolestivých kloubních onemocnění.
Bylina poskytuje antibakteriální účinky a ničí chorobotvorné zárodky hub i bakterií. Dřišťál rovněž léčí záněty dásní.
Vždy užívejte pouze zcela zralé plody. Lze je sušit, zavařit nebo například moštovat. Z kůry můžete připravit nálev. Na jeden šálek použijte polovinu čajové lžičky byliny.
Nikdy neužívejte nezralé plody dřišťálu. Obsahují jedovaté berberinové alkaloidy. Tyto látky se vyskytují rovněž v kůře, a tak je u ní třeba dodržovat přiměřené dávkování a neužívat ji dlouhodobě.
Dřišťálů je mnoho druhů, a tak je jeho záměna poměrně snadná. Jelikož je většina rostliny jedovatá, využívejte ke sběru pouze keře, které spolehlivě znáte.
Dřišťál najdete i pod řadou lidových názvů jako například bílé trní, divá maryška, drystal, berberka, kukačina, vančar, dříst nebo dřešťák.
Dřišťál obecný byl u nás ve 40. letech 20. století prakticky vyhuben. Mylně se totiž předpokládalo se, že je přenašečem rzi obilné. Dnes už se ale v zahradách opět vyskytuje.
Rostlina byla v minulosti využívána jako barvivo. K barvení na žluto se využívala kůra, bobule se naopak používají k podpoření červeného zbarvení různých nápojů nebo zavařenin.
