Dub letní, dub zimní
Quercus robur (dub letní), Quercus petraea (dub zimní)
Dub je silný strom dorůstající výšky až 40 m. Jeho kůra je nejdříve hladká, později však rozpraská. Peřenodílné a peřenolaločné listy se liší u jednotlivých druhů svými řapíky. Dub letní je krátce řapíkatý, listy dubu zimního jsou naopak dlouze řapíkaté a roztroušeně pýřité. Strom plodí jednosemenné nažky uschované ve zdřevnatělé číšce, které se nazývají žaludy. Dub letní a zimní lze rozlišit podle různorodosti nejen listů, ale také plodů a květů. Nažky dubu letního jsou dlouze stopkaté, u dubu zimního se plody vyskytují na velmi krátkých stopkách. Obdobně jsou uloženy také pestíkové květy.
Dub letní i zimní se hojně vyskytuje po celé Evropě. Rostou-li stromy hromadně, tvoří takzvané doubravy. Strom preferuje spíše chladnější a sušší podnebí.
Mladá kůra, upravená semena
Dubovou kůru sbírejte ideálně na jaře z kmenů starých maximálně 20 let. Pro sběr lze využít i větve, jejichž průměr není větší než 10 cm. Pro léčivé účely je vhodná hladká a lesklá kůra.
Na podzim lze sbírat také žaludy.
Po sběru dubovou kůru dosušte na slunci, poté je vhodné využít i umělou teplotu okolo 45 °C.
Nasbírané žaludy je třeba oloupat, a poté opražit. Poté se z nich připraví prášek.
V dubové kůře najdete vysoký podíl tříslovin, dále také kyselinu kvercetinovou a pyrogalolové či katechinové látky a fytoncidy. Semena obsahují navíc také glukokinin. Dub poskytuje svíravé a protizánětlivé účinky.
Stahující účinek dubu se skvěle osvědčí pro léčbu drobných kožních poranění. Skvělou volbou je bylina také v případě hemeroidů, na které nejlépe pomůže sedací koupel. Dub dokáže spolehlivě zastavovat krvácení. Kůru lze dále přikládat na obtížně se hojící vředy nebo křečové žíly.
Další možností je využít také odvar ve formě kloktadla. Ten se doporučuje především v případě zánětu ústní dutiny nebo parodontózy. Dub se přidává rovněž do koupelí, kdy pomáhá ulevit od omrzlin či popálenin a také zmírnit nadměrné pocení nohou.
Čaj připravený z dubové kůry dále léčí i různé ženské problémy v intimní oblasti. Bylina zmírňuje silné menstruační krvácení a podporuje léčbu různých zánětů. Nálev z dubu se rovněž osvědčil na otravy žaludku způsobené konzumací zkaženého masa nebo hub a taky dobrý na průjem.
Dubová kůra se používá především zevně. V tomto případě je vhodné kůru rozvařit a opatrně přikládat na postižená místa.
Pro vnitřní užití se připravuje čaj, kdy by maximální denní dávka neměla přesáhnout 3 gramy dubové kůry. Při přípravě kloktadla lze užít až 20 gramů.
Na ošetření ran lze použít také prášek z rozemleté kůry, kterým se postižené místo zasype, a krvácení se tak zastaví.
Pečlivě dodržujte doporučené dávkování byliny a nikdy ho nepřekračujte. Při předávkování dochází k žaludečním potížím a zvracení. Rovněž není vhodné dubovou kůru užívat zevně v případě, kdy trpíte ekzémem či rozsáhlým poraněním kůže.
Vnitřní užívání dubové kůry není vhodné v období těhotenství a kojení.
Záměna dubu je pro jeho typické znaky nepravděpodobná.
Z plodů dubu lze připravit takzvanou žaludovou kávu. Zralé plody oloupejte, opražte a poté rozemelte. Pak už je stačí pouze zalít horkou vodou a nechat louhovat. Káva podporuje zdraví žaludku, sleziny a jater. Pro vylepšení její chuti lze přidat mléko.
Dub letní i zimní najdete pod různými lidovými názvy, ke kterým patří například křemelák, drnák, letňák nebo zimák.
Dub patří k silně dlouhověkým stromům, údajně může růst i 1500 let.
