Sisymbrium officinale
Hulevník lékařský je jednoletá bylina z čeledi brukvovitých. K příbuzným druhům tedy řadíme například kokošku pastuší tobolku nebo řeřichu setou. Pevný vzpřímený stonek dosahuje výšky až 80 cm a tmavě zelené, zoubkované listy jsou péřovitě dělené. Květy se objevují od června do září a mají světle žlutou barvu. Bylina se rozšiřuje pomocí hnědých semen uložených v plodech.
Hulevník lékařský se volně vyskytuje prakticky po celé Evropě, severní Africe a jihozápadní Asii. Pěstuje se však i v Austrálii a Severní i Jižní Americe, a to především pro sklizeň jedlých listů a semen.
List, květ, semena
Listy hulevníku lékařského sbíráme od dubna do května. Rozkvetlé výhonky trhejte až v průběhu července a srpna.
Květy hulevníku sušíme ve stínu za maximální teploty 60 °C. Listy byliny nedoporučujeme sušit, ale užívat vždy čerstvé.
Hulevník lékařský je jedlá bylina, její listy lze rovnou konzumovat nebo přidat do salátů.
Přelijte bylinku horkou vodou a nechte 10 minut louhovat, poté sceďte. Lze pít až 5 šálků denně.
Užívání hulevníku lékařského není vhodné pro děti a lidi ve vyšším věku. Nedoporučuje se pro pacienty trpící srdečním onemocněním, jelikož glykosidy obsažené v květech a semenech mohou negativně účinkovat na funkci srdce. Bylinka není vhodná pro těhotné a kojící ženy.
Hulevník lékařský je podobný ostatním zástupcům čeledi brukvovitých, kam řadíme i další léčivé byliny.
Latinský název erisimo pochází ze spojení řeckých slov erno (vytahovat) a oime (zpěv). Označení vzniklo díky blahodárným účinkům v případě poškození hlasu.
Bylinka je oblíbená pro své jedlé listy, kvůli kterým se také často komerčně pěstuje. Mají totiž hořčičnou chuť.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hulevník_lékařský
https://gobotany.nativeplanttrust.org/species/sisymbrium/officinale/
DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Praha: Československá Akademie věd, 1956. S. 232–233.