Petroselinum hortense
Petržel zahradní
Petržel je dvouletou bylinou. V první roce se nejdříve objevuje růžice přízemních listů. V druhém roce pak následuje jemně rýhovaná dutá lodyha, která může sahat až do výšky 1 m. Listy jsou nejčastěji trojúhelníkové a až třikrát zpeřené. Jejich vzhled se ale může mírně lišit v závislosti na konkrétní vyšlechtěné odrůdě. Květy se objevují v červnu nebo červenci a mají zelenavě žlutou barvu. Petržel plodí vejčité dvounažky šedozelené až šedohnědé barvy, které dorůstají délky 2- 3 mm.
Původně pochází petržel z východní oblasti Středozemí. U nás najdeme petržel naťovou či listovou, které se pěstují hlavně pro svojí aromatickou vůni. Odrůda pěstovaná pro získávání kořenů se jmenuje petržel kořenová.
Kořen, plod, výjimečně i nať
Kořen sklízejte na jaře v druhém roce růstu byliny. Po vytrhnutí ho krátce omyjte, rozpulte a nechte sušit. Plod se sbírá v srpnu druhého roku růstu rostliny. Nať lze sbírat v červenci a srpnu prvního roku nebo v průběhu květu ve druhém roce růstu.
Všechny části petržele sušte ve stínu, případně při maximálně 40 °C umělého tepla. U kořenu dávejte pozor na napadání hmyzem a vznik plísně, jelikož tato část snadno zachytává okolní vlhkost.
Celá petržel je zdrojem vitamínů A, C, B1, B2, B3, B6, K a kyseliny listové. Dále také obsahuje hořčík, draslík a fosfor. Důležitou součástí byliny je rovněž silice, která obsahuje apiol a myristicin.
Užívání petržele snižuje krevní tlak, detoxikuje trávicí systém a celkově podporuje trávení. Vyvolává také chuť jídlu. Petržel rovněž pomáhá při léčbě močového měchýře a ledvinových kamenů.
Bylina se hodí také k pro posílení zraku a léčbě očních nemocí jako je šeroslepost nebo zánět zrakového nervu. K tomuto účelu se nejvíce hodí petrželová nať, ve které se objevuje nejsilnější koncentrace zraku prospěšných látek z celé rostliny.
Nať byliny se používá také k podpoře léčby srdeční ischemie, arytmie či anginy pectoris. Petrželová silice se rovněž využívá proti kožním parazitům.
Nejčastěji se bylina používá ve formě nálevu nebo čaje. Ten připravíte přelitím dvou čajových lžiček sušeného kořene 250 ml vroucí vody. Tuto dávku lze užívat dvakrát denně.
Šťávu z petržele lze použít také zevně, kdy ulevuje od kožních problémů a omezuje výskyt pih.
Nedoporučuje se konzumovat zvýšené množství petržele, která dokáže ve správné míře léčit řadu zdravotních obtíží. Vysokým dávkám byliny by se měli vyhýbat především lidé s onemocněním ledvin. Nadužívání petržele může vyvolat poškození jater, zánět ledvin nebo anemii.
Zvýšenou pozornost dbejte dávkám petržele také v případě těhotných žen. U těch může v nejhorším případě vyvolat i potrat. Běžné užívání petržele jako koření není nijak rizikové.
Petržel je možné si splést s rostlinou tetlucha kozí pysk. Byliny vypadají podobně, tetlucha má však nepříjemný pach a vejčité dlouhé plody.
Příliš vysoké dávky petržele mohou u těhotných žen vyvolat potrat. Za tímto účelem byla bylina v minulosti dokonce cíleně podávána.
Petržel se hojně pěstovala již ve středověku, kdy naši předci znali její léčivé účinky. Celá rostlina poskytuje vitamíny A, B, C, E a K, dále pak fosfor, železo a vápník. O její rozšíření se pak zasloužil především Karel Veliký, který její pěstování dokonce rozkázal.
V antickém Řecku petržel symbolizovala radost a slávu. Proto z ní byly vyráběny i věnce pro vítěze sportovních soutěží. Římané ji naopak používali k zahnání zápachu při pohřbívání mrtvých.
