Skořice

Obecný název

Skořice cejlonská

Latinský název

Cinnamomum verum

Popis

Skořice je vnější slupka kůry stromu, který se nazývá skořicovník. Tento strom dosahuje výšky 8-15 m. Má vejčité listy, jež dosahují délky až 20 cm. Květy jsou světle zelené a vytvářejí latnatá květenství. Skořicovník plodí růžové peckovice o velikosti zhruba 1 cm, které obsahují semínko. Skořice neboli vnější slupka kůry má světle hnědou až oranžovou barvu a příjemné aroma.

Výskyt

Skořicovník pochází z oblasti Bangladéše, Srí Lanky a Indie. Dnes ho lze najít i v dalších zemích, především v subtropických a tropických pásmech jihovýchodní Asie. V dnešní době se skořicovník hojně pěstuje na plantážích pro získávání skořice, a to hlavně v Indii, Číně a Vietnamu.

Užívaná část

Kůra

Doba sběru

Skořice se získává z odříznuté kůry z mladých stromů, ze které se následně loupe.

Úprava a sušení

Skořice se suší rychle na slunci v rourovitých svazcích. Poté se drtí na prášek nebo se využívá v ruličkách.

Účinné látky a působení

Skořice obsahuje silici, thymol, eugenol, kumarin, sliz a tříslovinu. Typickou vůni zajišťuje obsah aromatického esenciálního oleje, který je z většiny tvořen cinnamaldehydem.

Skořice obsahuje silici, která poskytuje silné antibakteriální účinky. Rovněž podporuje správné fungování trávicí soustavy a zvyšuje sekreci žaludeční šťávy. Skořice dále povzbuzuje svalovou činnost a napomáhá ke správnému prokrvení končetin. Ulevuje od revmatických bolestí a migrény.

Odvar ze skořice se využívá k léčbě řady zažívacích potíží. Zahání nechutenství a ulevuje od žaludečních křečí. Zmírňuje také silnou menstruaci a s ní spojené bolesti v podbřišku. Kromě menstruačního krvácení skořice zmírní rovněž krvácení z nosu.

Užití

Na přípravu jedné dávky nálevu použijte 0,5-1 g sušené skořice a 250 ml vroucí vody. Po 15 minutách louhování sceďte. Můžete užívat až čtyřikrát denně. Pokud využijete skořici v prášku, neměla by denní dávka překročit 4 g.

Rizika

Skořice není nijak nebezpečnou bylinou, ojediněle může vyvolat slabou alergickou reakci. Bylinka není vhodná pro těhotné a kojící ženy. Vyhnout byste se skořici měli i v případě, že trpíte žaludečními vředy.

Možnosti záměny

Skořice cejlonská může být zaměněna za jiný typ skořicovníku s názvem Cinnamomum cassia neboli skořice čínská. Tento druh má však mnohonásobně vyšší obsah látky kumarin, která je ve zvýšeném množství toxická. Skořice cassia má odlišnou chuť i vůni od pravé cejlonské skořice, i tak je však potřeba na tuto možnou záměnu dát pozor.

Zajímavosti

Skořice patří od starověku k nejznámějším kořením. V Evropě se poprvé objevila během 15. století, kdy s ní začali přijíždět obchodníci z Asie. Ceny skořice byly tehdy obrovské, a tak se touha po zisku koření stala jedním z důvodů vzniku námořních objevitelských výprav.

Římský císař Nero nechal během pohřbu své zesnulé ženy spálit všechnu skořici, která v Římě v té době byla. A to z toho důvodu, že za její smrt sám mohl, a tak chtěl toto cenné koření obětovat bohům, aby mu odpustili.

Skořice se samozřejmě hojně využívá také v kuchyni. Přidáváme ji do sladkých pokrmů, hodí se především k jablkům a je také nedílnou součástí vánočního cukroví. V Asii však není výjimkou, že se skořice přidává také do slaných pokrmů.