Viscum album
Jmelí bílé je stále zelený dvoudomý keřík dorůstající výšky až 80 cm. Jeho kmen je pravidelně vidličnatě větvený. Větve na kmenu jsou přisedlé a vyrůstají na nich kožovité listy. Po rozkvětu zelených květů se objevují kulovité bobule, které se v době zrání od listopadu do prosince barví do bíla.
Tato polocizopasná rostlina vyrůstá v kmenech různých stromů a vysává z nich vodu pomocí savých kořínků. Podle stromu, ve kterém jmelí roste, lze bylinu rozdělit do celkem tří druhů. Jmelí se dělí na cizopasníky na listnatých stromech, dále na jedlích a borovicích. Jednotlivé druhy jsou však pro léčivé účinky nedůležité.
Jmelí se vyskytuje v celé střední a jižní Evropě a také Asii. U nás ho najdete v nížinách a podhůřích.
Listy
Ideální doba pro sběr listů je březen, dále také listopad a prosinec.
Nasbírané větve sušte rychle ve stínu. V případě využití umělého tepla nepřekračujte 45 °C. Během sušení se rychle vytrácí nepříjemný zápach typický pro čerstvou rostlinu.
Účinné látky najdeme v listech rostliny. Dle provedených studií roste nejkvalitnější jmelí na jabloni, hlohu či dubu a borovici.
K hlavním léčivým účinkům jmelí patří regulace krevního tlaku. Bylina totiž dokáže změkčovat a odstraňovat vápenaté usazeniny z cévního systému. Léčí tak aterosklerózu. Tato schopnost napomáhá předejít srdečnímu infarktu či mrtvici.
Jmelí dále posiluje srdeční sval a podporuje zdravý krevní oběh. Některé studie dokonce dokazují pozitivní účinek jmelí na léčbu rakoviny (především žaludku). Bylina dokáže zpomalit dělení buněk, a tím i rozšiřování rakoviny. Tato vlastnost se využívá také k léčbě epilepsie a zmírnění projevů klimakteria.
Bylina rovněž zmírňuje strach a nervozitu. Jmelí se využívá k léčbě onemocnění štítné žlázy, podporuje imunitní systém a léčí nepravidelnost menstruačního cyklu. Formou sedací koupele lze jmelí využít rovněž v případě různých gynekologických zánětů.
Nejčastěji se jmelí užívá ve formě tinktury. Dále lze také louhovat listy ve studené vodě. Nakrájejte zhruba 3 gramy listů a nechte je minimálně 8 hodin v litru studené vody. Vzniklý nálev lze poté pomalu popíjet.
Denně se doporučuje užívat maximálně dávku v množství jednoho gramu třikrát denně. Po šesti až osmi týdnech je třeba udělat týdenní přestávku.
Jmelí se jako jedna z mála bylinek nepoužívá ve formě horkého nálevu. Vroucí voda by zničila její léčivé účinky.
Jmelí bílé není vhodné pro těhotné a kojící ženy. Děti ho mohou užívat nejdříve od 15 let.
Při dodržování doporučeného dávkování nedochází k žádným projevům toxicity ani dalším nežádoucím vedlejším účinkům. V žádném případě proto doporučenou dávku nepřekračujte.
Jmelí je možné zaměnit za ochmet lékařský. Tato rostlina nemá žádné potvrzené léčivé účinky a je mírně jedovatá. Během zimy ochmet opadává, takže je záměna nepravděpodobná. Po zbytek roku ho lze od jmelí rozeznat dle jeho žlutých listů a žlutého květu.
Latinský název Viscum znamená ptačí lep. Právě ptáci mají na svědomí šíření této rostliny. Během konzumace zralých bobulí se jim jejich zbytky lepí na zobáky. Když se jich pak snaží zbavit klováním do kůry stromů, zanechávají zde zárodky nové rostliny. Dalším způsobem rozmnožení jmelí je také ptačí trus.
Dávná legenda praví, že jmelí bylo kdysi velkým stromem, poté se však studem zmenšilo na pouhý keřík. Stalo se tak údajně z toho důvodu, že z jeho dřeva byla pro Ježíše Krista vyrobena nejdříve kolébka, a poté i kříž pro jeho ukřižování.
