Andělika lékařská je bylina, která se používá v alternativní medicíně k léčbě široké škály zdravotních problémů od pálení žáhy po problémy se spánkem. Angelika obsahuje chemické sloučeniny, které mohou pomoci zabíjet plísně, snižovat úzkost, zklidňovat žaludek a pomáhat při léčbě rakoviny. Ale vědecké důkazy na podporu využití byliny pro zdravotní účely zatím chybí.
Angelica archangelica
Je známá také, jako andělika evropská, andělika zahradní, děhel lékařský, ale i jako andělička, andělka, andělský kořen, angelika, anjelička, anjelika, děhel, děhyl, jakoklika, janoklika, kořen sv. ducha, koření sv. ducha, koření svatodušní, litvor, svatý kořen, tráva andělů nebo vybolen.
Tato rostlina je součástí čeledi vytrvalých bylin, které jsou běžněji známé jako čeleď celer, mrkev nebo petržel.
Divoká andělika se vyskytuje na vlhkých polích a živých plotech po celé Evropě.
Zahradní je široce pěstována jako zahradní ozdobná rostlina.
Kořeny a plody.
Rostlina nesnáší horké vlhké podnebí a na zahradě ocení místo, kde může být část dne ve stínu. Dorůstá do výšky 1 – 2 m.
Dá se pěstovat ze semen a nejlépe je ji zasadit hluboko do vlhké půdy. Rostlina by se měla sázet na začátku podzimu.
Andělice se dobře daří i v květináčích, ale potřebujete nádobu o průměru alespoň 56 cm a hloubce 42 cm. Smíchejte trochu písku nebo perlitu s kvalitní zalévací směsí a pravidelně zalévejte.
Všechny části rostliny jsou jedlé.
Během prvního roku růstu sklízejte mladé listy. Ty se dají sbírat kdykoli, ale nejlepší jsou na konci jara nebo začátkem léta.
Chcete-li sklízet, stačí odříznout listy, které potřebujete. Dobrým pravidlem, které je třeba při sklizni dodržovat, je odebírat najednou pouze 1/3 listů. Listy sbírejte opatrně, dávejte pozor, abyste nepoškodili hlavní stonek.
Kořeny sklízejte buď na podzim první sezóny, nebo brzy na jaře druhé sezóny, než budou mít stonky šanci vytvořit květy. Navíc, pokud budete se sklizní kořenů čekat příliš dlouho, mohou zdřevnatět a ztvrdnout.
Kořeny anděliky jsou měkké a masité, takže není náročné je vyhrabat.
Stonky by měly být řezány až ve druhém roce, v polovině až pozdním jaru, kdy jsou ještě mladé a měkké. Stonky seřízněte asi ve dvou třetinách dolů, těsně nad listy.
Pokud chcete sklízet semena, udělejte to poté, co uschnou a zežloutnou.
Sklizené kořeny by se měly sušit při teplotě 38 – 60 °C po dobu 3-4 dnů, po rozřezání na 2-4 kusy pro urychlení sušení sušičkou.
Semena by měla být sušena při 30 - 40 °C.
Usušené části uchovávejte mimo sluneční světlo ve vzduchotěsné nádobě.
Byly provedeny výzkumy, které zkoumaly účinky, které může mít andělika na zdraví. I tak ale chybí řádné vědecké důkazy podporující její použití jako léku.
Obecně se však bylina používá proti:
Lidé užívající anděliku by se měli vyhýbat nadměrnému vystavování slunečnému záření, protože andělika může zvýšit citlivost pokožky na světlo.
Těhotné ženy by neměly užívat anděliku. Angelika může způsobit stažení dělohy, což by mohlo ohrozit těhotenství.
Neměla by se užívat ani při zánětlivých onemocněních ledvin, žaludečních vředech a onemocněních tlustého střeva.
Pokud vaříte rebarboru nebo angrešt s mladými listy anděliky, přidávejte méně cukru. Bylina sice ovoce neosladí, ale jeho muškátová chuť prořízne kyselost rebarbory.
Kořen je nejlépe známý jako přísada při výrobě ginu.
Rostlina se také přidává do léčivých koupelí, má zklidňující účinek na nervovou soustavu a celkově na psychické zdraví. Zklidňuje trávicí soustavu při různých zažívacích potížích a zmírňuje příznaky revma, menstruačních bolestí a posiluje organizmu.
Abyste těchto výhod dosáhli, je nutné anděliku používat buďto vnitřně, nebo jako zábal, či koupel (maximálně deset koupelí po sobě po 200 g sušeného kořene) nebo mast.
Pokud se potýkáte se zápachem z úst, můžete anděliku i kloktat.
Je třeba užívat jen přiměřené množství (doma nachystaného kořene nebo semínek užívejte maximálně na špičku nože).
Anděliku je možné zaměnit i za některé jedovaté rostliny z čeledi mrkvovitých, některé z nich mohou být i jedovaté.
Angelica archangelica, jak zní její latinský název, je podle pověstí pojmenována po andělu, který se objevil v Evropě sužované morem a ukázal mnichovi rostlinu anděliku lékařskou jako lék.
