Fumaria officinalis
Zemědým lékařský je jednoletá bylina dorůstající výšky až 30 cm. Její lodyha je dutá, hranatá a hojně listnatá. Jednotlivé světle zelené listy jsou řapíkaté a dvakrát slabě zpeřené. Trubkovité květy uspořádané v jednoduchých hroznech se objevují od května do července a barví se do světlé až nachové červené. Zemědým plodí ledvinovitě kulovité nažky široké až 2,5 mm.
Zemědým se hojně vyskytuje v Evropě a Asii. U nás ho najdete jako plevel v zahradě a houštinách, případně na rumištích.
Nať
Nať zemědýmu sbírejte seřezáváním od května do července.
Nasbíranou nať sušte rychle ve stínu. V případě užití umělého tepla nepřekračujte 45 °C. Během sušení se vytrácí původní mírně nepříjemný zápach.
Zemědým obsahuje především alkaloidy, fumarin a hořčiny. Bylinka přináší pozitivní účinky na hladké svalstvo, kdy upravuje proces trávení.
Bylina poskytuje silné detoxikační účinky, čistí krev. Využívá se i jako podpora rekonvalescence po různých onemocněních. Spolehlivě zemědým ulevuje také od migrény.
Zemědým má mírné močopudné účinky. Běžně se využívá také k léčbě chudokrevnosti. Bylina podporuje tvorbu červených krvinek a také zlepšuje srážlivost krve.
Rostlina se využívá na čištění pleti a léčbu akné. Sedací koupel ze zemědýmu pomáhá i ke zmírnění projevů hemeroidů. Odvarem lze potírat rovněž staré lišeje nebo špatně se hojící ekzém.
Vhodná i na snížení cholesterolu.
Běžně se zemědým užívá ve formě čaje. Ten připravíte z jedné čajové lžičky byliny na 250 ml vroucí vody. Nejčastěji bylinku najdete jako součást bylinných směsí.
Na léčbu ekzému, hemeroidů a dalších kožních onemocnění lze využít také obklad nebo sedací koupel.
Speciální formou použití zemědýmu je sypání jeho usušené natě na mokvající kožní ranky. Na kožní poranění lze však použít i odvar.
Během užívání zemědýmu je třeba pečlivě dbát na dodržování předepsané množství. Ve vyšších dávkách může bylina způsobit nežádoucí vedlejší účinky, ke kterým patří dýchací a srdeční komplikace.
Zemědým lékařský není vhodný pro těhotné a kojící ženy stejně jako ani pro děti.
Záměna zemědýmu lékařského za jiné rostliny je poměrně nepravděpodobná. Narazit však můžete na příbuzný druh zemědým Vaillantův, který neposkytuje žádné prokazatelné léčivé účinky. V české přírodě lze najít celkem tři další zemědýmy kromě toho lékařského. Při sběru je tedy potřeba dbát na přesné určení bylinky.
Původ označení zemědým má dvě možné varianty. Jednou je podoba jeho listů, které vypadají jako by byly lehce ohořelé. Druhou možností je fakt, že při zapálení rostliny vzniká velké množství dýmu.
Bylina se používala již ve starověkém Řecku. Také dávní arabští léčitelé zemědým užívali jako prostředek pro detoxikaci krve.
Zemědým lékařský lze najít i pod dalšími názvy, ke kterým patří komínka, planá routa, zemská pára, routička nebo rutka polní.
Foto: blanokridlivpraze.cz
