Hypericum perforatum
Třezalka tečkovaná
Třezalka je vytrvalou bylinou, která má bohatě větvený oddenek. Přímá lodyha dosahuje výšky až 60 cm. Tvar listů je vejčitý a podlouhlý. Listy dorůstají délky až 3 cm a jsou v průsvitu tečkované, čímž dali také vzniknout označení tečkovaná. Květy lze spatřit od května do září a tvoří je 20- 25 mm velké laty složené z vidlanů a šroubelů. I na květech se projevuje druhové jméno rostliny. Skládají se totiž z pěti žlutých plátků, které jsou po okrajích černě tečkované drobnými žlázkami s černočerveným olejem. Plodem třezalky je tobolka.
Třezalka se hojně vyskytuje v Evropě, Asii a severní Africe. U nás ji lze najít na mezích a stráních, které mají dostatek slunečního svitu. Objevuje se ale také na rašelinách, v houštinách a na suchých loukách a pastvinách.
Nať
Nať byliny sbírejte v období květu seříznutím vrcholků v délce zhruba 20- 30 cm.
Ideálním způsobem sušení natě je svázání několika rostlin do kytice a následné zavěšení do stínu. V případě použití umělého tepla nepřekračujte 40 °C. Bylina je náchylná ke zvlhnutí, které poznáte dle zabarvení do hněda. Průběžně tedy sušenou třezalku kontrolujte.
Třezalka se často označuje jako přírodní antidepresivum. Bylinka přitom funguje nejen proti depresi, ale také při poruchách spánku, úzkostech nebo poruchách řeči. Velmi účinně také pomáhá při léčbě poraněných nervů nebo zánětu trojklanného nervu.
Bylinka podporuje také zdravý menstruační cyklus u dospívajících dívek, jelikož napomáhá ke správnému vývinu ženských orgánů.
Olej připravený z třezalky lze používat na otevřené rány, popáleniny, akné, oteklé žíly, bolesti zad a také při revmatických bolestech.
Třezalka obsahuje mimo jiné silici a tříslovinu. Látky obsažené v této bylince napomáhají vylučování žluče a podporují správnou látkovou výměnu. Její účinky jsou celkově hojivé a protizánětlivé.
Nejčastěji se třezalka užívá jako čaj. Připravíme ho z jedné čajové lžičky bylinky a 250 ml vroucí vody. Stačí pouze spařit a krátce vyluhovat.
Léčivé účinky třezalky se projevují po zhruba dvou týdnech. Zároveň ale nepřekračujte doporučenou maximální dobu užívání, která činí šest týdnů. Po této lhůtě bylinu vynechte na tři měsíce, a pak ji můžete opět používat.
Třezalka má poměrně velké množství interakcí s různými druhy léků. Pokud tedy nějaké pravidelně užíváte, poraďte se raději o užívání třezalky s lékařem, jelikož by mohla ovlivnit jejich vstřebávání.
V případě, že užíváte antidepresiva, třezalku byste měli zcela vynechat. Bylinka obsahuje podobné látky jako tyto léky a snadno by tak mohlo dojít ke vzniku příliš vysoké dávky.
Třezalka je poměrně silná bylinka, a tak je třeba dbát na dodržování doporučeného dávkování. Jeho překročení může vyvolat motání hlavy, střevní potíže, únavu nebo nespavost.
Velmi podobnou rostlinou třezalce tečkované je její příbuzný druh třezalka skvrnitá. Případné záměny se nemusíte obávat, jelikož obě bylinky přinášejí velice podobné léčivé účinky.
Používaný název třezalka vznikl ze staroslověnského slova trjezati, což znamená rozdrásat nebo rozpíchat. Toto označení se objevilo kvůli vzhledu listů byliny, které vypadají jako by byly propíchané.
Třezalka byla v minulosti opředena řadou lidových bájí a pověstí. Především z toho důvodu, že při rozříznutí listu vytéká z rostliny tmavě červené barvivo, které bylo označováno jako „krev sv. Jana“. Proto se také třezalce říkalo bylina sv. Jana.
Toto červené barvivo zvané hypericin stojí i za vznikem legendy. Zuřivá Hérodiané údajně propíchla jazyk na hlavě sv. Jana Křtitele, jelikož bylo rozzlobena, že neutajil její tajemství. Z vyteklé krve pak dle pověsti vyrostla třezalka. Ta má symbolizovat tento hrozný čin, a proto se její listy podobají propíchnutému jazyku.
