Pleurotus ostreatus
Hlíva ústřičná je jedlá, léčivá houba. Její klobouk připomíná barvou i svým tvarem ústřice, a proto se nazývá ústřičná. Rozměry jedné hlívy mohou dosahovat až 35 cm do šířky. Jednotlivé klobouky mají vějířovitý tvar, jsou měkké a mohutné. Nejčastěji rostou hlívy v trsech, které mohou dohromady dosahovat hmotnosti až několika kilogramů. Spodní část hlívy neboli třeň bývá dlouhá zhruba 4 cm. Houba má nízké a husté lupeny šedé barvy. Hlíva má mírně sladkou chuť a silné aroma. Její dužina je spíše měkká, ve stáří postupně ztuhne, má bílou až šedou barvu a je velice šťavnatá.
Hlívu ústřičnou nalezneme především na kmenech listnatých stromů, a to i těch odumřelých. Výjimečně se vyskytuje také v blízkosti jehličnanů. Houbu nalezneme po celém světě, především pak v mírném a subtropickém pásu.
Klobouk, třeň
Hlíva ústřičná začíná růst na počátku podzimu. Lze ji sbírat od října až do března.
Hlívu lze sušit po důkladném a šetrném očištění. Rozkrájejte houbu na tenké plátky a umístěte na vzdušné místo. V případě využití umělého tepla důkladně hlídejte jeho teplotu. Pokud by překročila 45 °C, ztratila by hlíva své léčivé účinky. Rovněž se houba nesmí dostat do kontaktu s kovem.
Hlíva ústřičná obsahuje řadu vitamínů C, D a zástupců skupiny B. Dále v houbě najdeme polysacharidy s beta glukany, vlákninu a účinnou látku pleuran. Hlíva obsahuje enzymy, aminokyseliny, aromatické sloučeniny, flavonoidy, terpenoidy a v neposlední řadě vápník, fosfor, železo, zinek a selen.
Hlíva ústřičná účinně napomáhá při léčbě chřipky, angíny a nachlazení. Posiluje imunitní systém, bojuje proti duševnímu i fyzickému vyčerpání. Látky obsažené v hlívě ústřičné mohou příznivě ovlivnit léčbu různých typů rakoviny. V případě onkologických onemocnění je však vždy třeba se poradit s lékařem a dodržovat jeho doporučení.
Hlíva pozitivně ovlivňuje srdce a kardiovaskulární systém. Pomáhá také v léčbě astmatu, artritidy a dlouho trvajících zánětů. Hlíva je vhodná také proti kožním onemocněním jako jsou ekzémy, lupénka a různé vyrážky.
Ke snížení cholesterolu lze využít právě hlívu ústřičnou. Tato houba rovněž snižuje hladinu cukru v krvi. Látky obsažené v hlívě působí preventivně proti poškození tepen a zabraňují tak ateroskleróze.
Hlívu ústřičnou užíváme v denní dávce 5 až 10 g sušené houby. V případě, že hlívu užíváte poprvé, doporučujeme začít s nižší dávkou. Konzumovat ji lze přímo nebo z ní připravit účinnou tinkturu.
Konzumace hlívy ústřičné může výjimečně způsobit střevní potíže. Začínejte proto raději s nižšími dávkami. Užívání hlívy ústřičné se nedoporučuje pacientům užívajícím léky na snížení cholesterolu. Houba není ve vyšších dávkách vhodná ani pro těhotné a kojící ženy.
Hlíva ústřičná je podobná pařezníku pozdnímu a dalším hlívám, například hlívě plicní, hlívě dubové či hlívě miskovité. Žádná z těchto hub však není jedovatá, a záměna tak není nebezpečná.
Hlíva ústřičná se používá také k přípravě různých pokrmů. Houbu lze využít jako náhražku masa. Hodí se však i do omáček, polévek a zeleninových salátů.
Hlíva ústřičná má velmi vysoký obsah bílkovin, a hodí se proto do vegetariánského či veganského jídelníčku k doplnění těchto živin.
Jednou z mála masožravých hub je právě hlíva ústřičná. Její mycelium je schopné pozřít různé červovité členovce a drobné půdní organismy.
