Urtica dioica (kopřiva dvoudomá), Urtica urens (kopřiva palčivá)
Kopřiva dvoudomá, kopřiva palčivá
Kopřiva je vytrvalá bylina dorůstající výšky 120 cm. Tvoří ji větvitý oddenek a zelená čtyřhranná lodyha. Listy jsou dlouhé špičaté a mají vejčitý tvar. Květenství objevující se od června do září uvidíte v úžlabích horních listů. Kopřiva je dvoudomá, takže najdete samčí a samičí drobné zelené květy na různých rostlinách. Pálení při dotyku způsobují žahavé chlupy, kterými je celá rostlina pokryta.
Bylina se vyskytuje po celé Evropě. U nás hojně zplaňuje a objevuje se především na pustých místech, u polních cest, v příkopech nebo křovinách.
List, ojediněle nať a oddenek s kořeny
Listy a nať sbírejte v období od června do září. Použijte rukavice, abyste se vyvarovali spálení. V případě oddenku doba sběru nastává na podzim. Doporučujeme sbírání byliny dále od průmyslových oblastí nebo silnic, kde by mohla být znečištěna půda a tím i samotná rostlina.
Listy a nať kopřivy sušte co nejrychleji po jejich sběru. Ideální je stinné místo nebo umělá teplota nepřesahující 50 °C. Oddenek nejdříve důkladně očistěte, a poté sušte stejně jako zbytek rostliny.
V kopřivě se objevuje celá řada zdraví prospěšných látek. Najdeme zde vitamíny skupiny B a také vitamín K, dále vápník, fosfor, hořčík draslík a železo. Bylina má vysoký obsah chlorofylu, a je za tímto účelem hojně pěstována.
Kopřiva pomáhá léčit močové cesty a odbourávat močové kameny nebo močový písek. Hodí se také k úlevě od menstruačních křečí. U mužů pomáhá kořen rostliny v případě zvětšené prostaty.
Bylinka také detoxikuje tělo, podporuje imunitu a čistí krev. Lze ji využít také při chudokrevnosti neboli anémii. Kopřiva podporuje normální funkci slinivky břišní a také dokáže snižovat hladinu cukru v krvi. Je tedy vhodná pro diabetiky a i pro hubnutí.
Kopřiva se také užívá v případě akutních i chronických onemocněních dýchacích cest. Látky obsažené v rostlině přináší protizánětlivé účinky a snižují množství histaminu v těle. Tím mírní projevy různých alergií a napomáhá tím astmatu.
V případě zevního užití formou koupele nebo oplachu lze kopřivu užívat v boji proti akné, ekzému, kožním zánětům, vyrážkám a taky pro zdravé vlasy.
Vhodná i na snížení cholesterolu.
Nejčastěji se kopřiva užívá formou čaje nebo nálevu. Připravíte ho z jedné čajové lžičky sušené byliny a 250 ml vroucí vody. Doporučená denní dávka jsou tři šálky.
Mladé kopřivy lze konzumovat i v jídle, kdy příznivě působí na fungování trávicího traktu a omezují chudokrevnost.
Kopřiva je velmi mírně jedovatá. Abyste jí této vlastnosti zbavili, spařte ji horkou vodou o teplotě 80 °C. Poté se jedovatá látka rozloží.
Užívání kopřivy by nemělo být dlouhodobé. Jedná se o poměrně silnou bylinu, proto ji po maximálně třech týdnech používání vyměňte za jinou bylinku.
Kopřivě se také vyhněte v případě, že užíváte léky na ředění krve.
V přírodě se vyskytuje hned několik druhů kopřiv. Léčivou bylinku kopřivu dvoudomou si můžete nejsnadněji splést s kopřivou žahavkou. To je jednodomá rostlina, která má ještě silnější žahavé chlupy. Léčivý účinek však záměna nijak neovlivní. Obě tyto bylinky lze užívat se stejným výsledkem.
Kopřiva nepřináší pouze léčivé účinky, ale je také chutnou ingrediencí v kuchyni. Hodí se do jarních salátů nebo polévek. Obzvláště obílená je kombinace kopřivy a mladých listů pampelišky.
I když je popálení kopřivou nepříjemné, skutečně je zdravé a nejedná se pouze o nepodloženou povídačku. Nedávná lékařská studie prokázala, že popálení od kopřivy skutečně pomáhá na revmatické bolesti.
Již ve starověkém Římě básník Ovidius uváděl, že jsou semena kopřivy účinným afrodiziakem. V dnešní době víme, že jsou plné rostlinných hormonů, minerálů a vitamínů, které pomáhají zahnat únavu a vyčerpání. Starším lidem mohou také zlepšit paměť.
